workshop Ztracený čas. Vítězný film Young Academy 2022 režiséra Ondřeje Erbana poukazuje na enormní trávení času u počítačů a mobilních zařízení. „Poprvé v životě jsem napsal a natočil věc, která není apriori vážná a dramatická, ale je vyprávěná s nadsázkou (a snad) i špetkou humoru.”

workshop Dezinformace. Režisér Adam Martinec ve svém vítězném filmu Young Academy 2022 upozorňuje na to, že lidé mohou pod vlivem samoty, tlaku sociálních sítí a strachu podlehnout dezinformacím. „Vliv fake news na vztahy v rámci rodiny nebo jiných blízkých vztahů se bohužel zatím příliš nekomentuje.”

workshop Young Academy ve spolupráci s T-Mobile zveřejňuje vítězné krátké filmy na téma digitálního wellbeingu | 20. září 2022

vítězové Vítěze Directors Workshopu 2022 Adama Martince a Ondřeje Erbana čeká už za pár týdnů natáčení s producenty Pavlem Pickem z Armada Films a Petrem Oplatkou z Creative Embassy. Gratulujeme!

forum První ročník Young Academy Fora je za námi. Třídenní program společně připravila Young Academy ve spolupráci s Pragueshorts Film Festivalem. Přednášky, projekce a prezentace probíhaly v pražských kinech Bio Oko a Světozor, ve vršovickém Kině Pilotů v Kině 35.

workshop Pitch Day je za námi a s ním i první společná část letošního Directors Workshopu. Viděli jsme devět jedinečných přístupů k tématu Digitální rovnováhy a výběr projektů k realizaci tak byl pro porotu obzvlášť těžký. Děkujeme všem mentorům, účastníkům i hostům!

forum Chcete se potkat se zajímavými osobnostmi reklamní produkce, tvůrci ceněných TV sérií a dalšími zajímavými hosty? Vyražte na Young Academy Forum – společný projekt Pragueshorts Film Festivalu a Young Academy. Třídenní program přednášek, projekcí a prezentací bude probíhat v Bio Oko a dalších pražských kinech od 5. do 7. dubna. Čti více

about young academy

Reklama je rostoucí průmysl a příležitost pro mladé tvůrce. Ale taky svět nablýskaného spěchu, kolektivní samoty a občas také maskované nudy. Zastavte se na okamžik a zeptejte se svých nápadů, v jakém prostředí žijí. Nesvědčilo by jim více času? Nepotřebují více trpělivosti? Nechtěly by slyšet zpětnou vazbu od zkušenějších kolegů? A nechtějí si popovídat s nápady vašich přátel? Young Academy je ideas lounge, ve kterém se váš tvůrčí proces bude cítit jako doma.

Tvořit znamená hledat. Proč ale hledat sám? V Young Academy nehledáme osvědčené ani nejlepší recepty. Spíše se snažíme propojovat všechny, kteří v audiovizuálním řemesle nevaří z vody a k reklamě přistupují s láskou, zvědavostí a upřímností. Základem našich akcí je otevřený dialog mezi zavedenou a nastupující generací tvůrců. Ve spolupráci s inovativními brandy připravujeme Directors Workshop, na kterém dostávají mladí režiséři a režisérky příležitost vyzkoušet si práci pro zavedenou značku a vytvořením smysluplného příběhu přispět k řešení existujícího problému. Společně s Pragueshorts Film Festivalem připravujeme Young Academy Forum, na kterém místní a zahraniční hosté nabízí ochutnávku svého přístupu k oboru.

Young Academy je startup projektem Asociace producentů v audiovizi (APA), která se dlouhodobě zabývá kultivací pracovního prostředí ve filmovém a reklamním průmyslu. Young Academy navazuje na soutěž Young Directors s cílem propojovat co nejširší okruh lidí se zájmem o audiovizi v reklamě.

forum 2022

forum 2022
přednášky, projekce, prezentace

První ročník inspiračního Young Academy Forum připravila Young Academy spolu s Pragueshorts Film Festivalem. V rámci Fora proběhla série přednášek a prezentací věnovaných celému spektru přístupů v oblasti vývoje a výroby krátkometrážního audiovizuálního díla, ať již na poli filmu, televize či komerční tvorby.

V rámci programu ve čtyřech pražských kinech (Bio Oko, Kino Světozor, Kino Pilotů, Kino 35) se představili tito hosté:

Jára Moravec
Jason Felstead
Total Refusal (Robin Klengel a Leonhard Müllner)
Jan Malíř
Petra Vaněk Svarinská
Vica Kerekes
Ladislav Krapek
Jan P. Muchow
Timothée Hochet

Dlouhodobým cílem Fora je zprostředkovat nejmladší generaci tvůrců nové podněty pro kreativní a řemeslné pojetí audiovizuální tvorby a představit inovativní přístupy k filmovému médiu v různorodých podmínkách a užitích. Projekt zároveň poskytuje prostor pro setkání a networking komunitě tvůrců, které pojí zájem o krátký formát a představit veřejnosti výběr výrazných krátkých snímků.

Young Academy Forum 2022 se uskutečnilo za podpory Asociace producentů v audiovizi, Státního fondu kinematografie a společnosti T-Mobile.

forum

forum

1/5

forum

1/3

forum

forum

1/4

forum

1/2

forum

1/5

workshop
nejlepší přítel režiséra

workshop 2022

Objevuje neznámé talenty nastupující generace režisérů a umožňuje jim to nejcennější: točit.

Young Academy podporuje mladé talenty v hledání vlastního přístupu k vyprávění příběhů. Ve světě reklamního byznysu musí úspěšný tvůrce odolávat nejrůznějším vlivům, a přitom si udržet svou jedinečnou vizi. Directors Workshop je místem, kam můžeš přinést své nápady a nechat je růst. Je to prostor pro zvědavost, pochybnosti, pokusy a omyly. Protože v tvůrčím procesu neexistují ani chyby, ani úplně správná řešení.

Directors Workshop je určen pro režisérky a režiséry do 35 let, kteří si chtějí vyzkoušet práci pro zavedený brand a vyprávěním smysluplného příběhu přispět k řešení existujícího problému. Každý ročník definuje jeden silný partner – značka, která do workshopu přináší kontext a téma. Formátem letošního ročníku je branded content v maximální délce dvou minut.

Výběr účastníků workshopu probíhá na základě přihlášených reels v libovolném žánru těchto forem: videoklip, reklama, branded content, krátký film. Vybraní účastníci projdou praktickými částmi workshopu: brief day s partnerem workshopu, skupinovou prací na treatmentu, individuálními konzultacemi s mentory a open pitch prezentací výsledné práce. Až tři nejzajímavější nápady postoupí k realizaci v profesionálním zázemí etablovaných produkčních společností.

Directors Workshop je místem otevřené diskuse a komunikace, kde upřímný zájem o názory druhých přináší inspiraci ke kvalitní tvorbě. Cílem partnerské spolupráce v reklamě je, aby klient odcházel s tím, že mu tvůrce rozumí, a tvůrce s tím, že ho klient inspiroval.

Přihlášky do 28. února
Vyhlášení kandidátů: 7. března

Všichni přihlášení uchazeči získají neomezený přístup na Young Academy Forum, které Young Academy připravuje ve spolupráci s Pragueshorts Film Festivalem. Program tohoto industry týdne je postavený na inspirativních mezioborových setkání, masterclasses a diskuzích.

Digitální optimismus
Jak digitalizace mění člověka?
Benefity a odpovědnost

téma workshopu 2022

Pokrok a inovace vždy vyvolával širokou veřejnou debatu. Pro někoho je technologický vývoj symbolem neutuchajícího pohybu společnosti kupředu, jiné zas vybízí k ostražitosti. I když se může na první pohled zdát, že jde o dva oddělené světy, emoce a technologie jdou ruku v ruce. Stejně jako svět v 19. století zásadně proměnilo zavedení elektřiny a rozvoj železnice, na začátku 21. století jsme svědky ještě hlubší změny.

Díky internetu je propojený takřka celý svět a čím dál víc našich aktivit se děje ve virtuálním prostoru. Množství sdíleného obsahu a běžných úkonů vyžadujících internetové připojení se rok od roku zvyšuje a spolu s tím rostou i požadavky na kvalitu a rychlost připojení. Pokrytí vysokorychlostní sítí je pro udržení vývoje klíčové. Naše společnost je ale různorodá. Někomu rychlý rozvoj komunikačních technologií vyhovuje a na síti se cítí jako ryba ve vodě, jiní se na pokrok dívají skepticky a s obavami, zda se nás stroje nechystají nahradit a jestli si dokážeme ještě vyznat lásku z očí do očí tak jako dřív.

Ať už je náš postoj jakýkoliv, život bez internetu a chytrých zařízení si už lze jen těžko představit. Digitalizace má bezpočet rozměrů. Jaké výhody a výzvy společnosti přináší digitální identita, distanční vzdělávání, podnikání a kultura online, rozšířená realita, digitalizace veřejných služeb, internet věcí nebo vzdálený přístup ke strojům? A co to všechno znamená pro životní příběh jednotlivého člověka?

open call

Hledáme mladé režiséry a režisérky, kteří mají chuť toto téma zpracovat do podoby branded content, který se skrze komunikační kanály partnera (T-Mobile) stane součástí veřejné diskuse. Oslovilo tě téma workshopu? Je ti méně než 35 let? Přihlas se na Directors Workshop 2022 a můžeš se propracovat až k natočení vlastního spotu.

mentoři 2022

jan p. muchow

Hudba u filmu tvoří polovinu emocí, a v případě Jana P. Muchowa to platí dvojnásob. Tento hudebník, skladatel, producent je jednou z nejvlivnějších postav české hudební scény posledních dekád. V roce 1991 založil skupinu Ecstasy of Saint Theresa s níž vydal pět alb, za desku Slowthinking skupina v roce 2002 získala cenu Anděl. Jan P. Muchow složil hudbu k více než desítce českých filmů, čtveřici Českých lvů získal za snímky Jedna ruka netleská, Grandhotel, Ve stínu a Krásno. Složil také hudbu k filmům Muži v naději nebo Šeptej, a Samotáři, kde si také zahrál jednu z vedlejších rolí. Příležitostně koncertuje s kapelou Umakart, s níž napsal píseň Půlnoční pro Václava Neckáře.

wolfberg

Jan Kalvoda a Přemek Ponáhlý působí pod značkou Wolfberg od roku 2010, kdy se rozhodli společně zúročit svoje zkušenosti a zachránit komerční filmařinu ze spárů obyčejnosti, zaměnitelnosti a nudy. Jejich projekty vynikají jedinečným vizuálním stylem, suchým humorem a svěžími způsoby vyprávění. Mezi jejich klienty patří mj. Sky Cinema, Budějovický Budvar, Jägermeister, Národní muzeum, Staropramen a Google.

daniel růžička

Český reklamní režisér Daniel Růžička působil od roku 1991 jako Art Director v Young & Rubicam Prague, a zde se postupně vypracoval na pozici Chief Creative Officer. Za svou práci získal více než tři desítky cen Art Directors Club Czech Republic i řadu dalších mezinárodních ocenění. V posledních letech se věnuje především reklamní režii. Jeho tvorba je spojená s humorem, vtipnými hláškami a výstižným storytellingem. Na konci loňského roku česko omámil skvělou kampaní „Pro všechny světské radosti” s kolotočářem Fredy Boháčkem, kterou vytvořil pro Fio banku.

filip malásek

Střihač a hudební supervizor Filip Malásek je jedním z nejbližších spolupracovníků režiséra Ivana Zachariáše, se kterým v roce 2001 založil studio Robota. Společně mají za sebou projekty pro Hondu, Stella Artois a další. Jako střihač se Filip podílel na stovkách reklam, videoklipů, filmů i seriálů, ať už v Čechách nebo v zahraničí, např. minisérie Bez vědomí a Pustina z produkce HBO. Za svou práci posbíral ceny na festivalech Cannes Lions, BTAA, Clio nebo D&AD.

jan malíř

je VFX Supervisor a Chief Executive Officer ve společnosti UPP Advertising, která je součástí největšího středoevropského postprodukčního studia UPP (Universal Production Partners). Zkušenosti ve firmě sbíral na různých pozicích od konce 90. let – od 2D a 3D modelování a kompozitingu se propracoval až do role senior supervizora vizuálních efektů (VFX). Ve své pozici má unikátní možnost sledovat a ovlivňovat celý proces implementace VFX do obrazu, což je pro výsledek klíčové – dokonale věrohodný vizuální trik začíná už ve scénáři a při samotném natáčení. Janovou specializací jsou VFX v reklamě – pracoval na velkých mezinárodních kampaních se světovými režiséry a v jeho oddělení v UPP dnes pracuje více než 70 lidí.

petra vaněk svarinská

je zakladatelkou a ředitelkou Vivid Casting, jedné z nejvýznamnějších castingových agentur v České republice. Petra pracuje ve filmovém a reklamním průmyslu jako castingová ředitelka od roku 1998 a její filmografie zahrnuje stovky celovečerních filmů, reklam a televizních seriálů, například seriály Božena a Sedmero krkavců, nebo filmy Ve stínu, Všechno nebo nic a další. V roce 2008 založila agenturu Reset Actors, která reprezentuje řadu herců a hereček v České republice a na Slovensku. Její velkou vášní je práce s výjimečnými začínajícími herci a herečkami, které může vést na cestě k úspěchu na lokálním i mezinárodním trhu. Je zakládající členkou profesionální herecké databáze Actorsmap.cz.

pavel picek

se celý svůj profesní život pohyboval v oblasti filmové produkce na lokální i mezinárodní scéně. Svou kariéru začal v roce 1992 jako asistent produkce na velkých zahraničních projektech. Pracoval na filmech Les Misérables, Pinocchio, Hoffman’s Hunger a další. Později se jako vedoucí produkce začal věnovat i práci na reklamních zakázkách. Pět let strávil ve společnosti Sirena Film na pozici production manager. V roce 2001 se stal jedním ze spoluzakladatelů společnosti Armada Films, kde jako výkonný producent působí dodnes. Armada Films se za dobu své existence podílela na stovkách českých i zahraničních reklam, stala se i partnerem v několika projektech v oblasti dokumentárního filmu. Pavel rád věnuje energii objevování nových talentů v oblasti reklamy, jejichž potenciál může pomoci rozvíjet.

petr oplatka

má za sebou práci agenturního producenta pro firmy Leagas Delaney nebo Fallon. V roce 2015 založil butikovou reklamní produkci Creative Embassy, kde působí jako producent. Od nedávna působí navíc také jako producent společnosti Stairway Films, která se zaměřuje na vývoj dlouhometrážních a krátkometrážních formátů. Petr není jen kreativním tahounem ve své produkci, ale také propagátorem kreativního producentství v České republice. Už jako prezident festivalu mladého umění Český Tučňák (2007–2013) se snažil vždy široce podporovat edukaci mladých lidí působících v kreativním průmyslu.

absolventi 2022

ondřej erban

Narodil jsem se v roce 1986 a až na půl roku, který jsem strávil v Holandsku, žiju celý život v Praze. Vystudoval jsem scénáristiku na FAMU a stejně jako řada dalších lidí jsem si FAMU trochu idealizoval, což se maličko změnilo poté co jsem tam nastoupil. Ale jsem rád, že jsem měl možnost na FAMU chodit. Bez ní bych nikdy nebyl tam, kde jsem teď. Ta škola mi dala hodně.

Mým velkým filmařským vzorem je Gaspar Noé. Jeho filmy jsou pro mě hodně inspirativní. Vliv na mojí tvorbu měl i Lars von Trier, Andrea Arnold nebo bratři Dardennové (zejména ve svém raném období). Mým největším dosavadním filmařským úspěchem byl krátký film Sto dvacet osm tisíc, který se dostal mimo jiné na festival v Cannes a vyhrál Českého lva, respektive Cenu magnesia pro nejlepší studentský film. Od mého dalšího filmu Protihráč tak měli všichni vysoké očekávání, které se ale nepodařilo tak úplně naplnit. I tak myslím, že jsem se díky němu celkem dost naučil a zase trochu posunul svůj režijní styl.

V kinematografii platí, že ty největší milníky jsou spjaté s technologickým pokrokem: rozvoj zvuku, přechod na barevný film, vynález digitální kamery apod., a tak jako režisér novinky spojené digitálními technologiemi vítám a jsem zvědavý, co přinesou. Zároveň mám ale slabost pro estetiku analogového 16mm filmu. Co se týče vztahu k digitálním technologiím na osobní úrovni, v posledních měsících jsem se rozhodl omezovat čas strávený na Instagramu. Začal jsem mít totiž pocit, že se všem kolem mě daří a já jen sedím doma a scrolluju.

terézia halamová

Narodila som sa v roku 1997 v Nitre na západe Slovenska. Odchod do Prahy bol pre mňa veľký a dôležitý krok, napriek tomu sa domov neustále vraciam v spomienkach a čerpám z nich neprestajne. Študujem hranú réžiu na FAMU a škola (a celkovo presťahovanie sa do Prahy) absolútne zmenilo môj život. Do Prahy som prišla v osemnástich, takže ma škola dosť formovala po všetkých stránkach vývoju. Jednak prakticky, že som sa naučila úplné základy o filme, jak o jeho histórií, tak o natáčaní prostredníctvom tvorby krátkometrážnych filmov.

Po rokoch som ale najviac začala doceňovať to najdôležitejšie, čo mi môže filmová škola dať, a to ľudí. Moji spolužiaci, ktorých som tam stretla absolútne formujú až doteraz celú moju skúsenosť na škole a čerpám z týchto kontaktov neustále. Najväčšiu radosť mi zatiaľ urobila tvorba môjho bakalárskeho filmu Zazpívej (2020), pretože som pri jeho vzniku mala veľkú slobodu a (vďakabohu) dostatok prostriedkov na zrealizovanie predstavy tak, ako som to cítila. Samozrejme spätne by som teraz natočila ten film inak, ale viem, že v tom období kedy vznikal, bola výsledná podoba filmu súbežná s mojou vtedajšou predstavou, ktorá sa dostala k veľa divákom, ktorí s ňou súzneli. A to je najväčší úspech, aký si tvorca môže priať podľa môjho názoru.

bart klimsza

Narodil jsem se v listopadu 1993 v Českém Těšíně na hranicích Polska a Česka. Tím pádem jsem se od narození potýkal s tématem národnosti. Od šesti let jsem žil v Praze, potom ve Zlíně a nyní opět v Praze. Ve společnosti jsem tedy často musel odpovídat na otázku, jestli se cítím jako Čech nebo Polák, Slezan nebo Pražák? Nebo dokonce Zlíňák, Třinečák, Těšíňaň? Vnímám to tak, že jsem všechno a zároveň ani jedno, a je to super.

Studoval jsem filmovu a televizní tvorbu na střední škole v Panské a následně jsem nastoupil na Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně na obor režie a scenáristika. U nás na škole jsem pochopil, že každý přemýšlí různým způsobem a tvoří různorodá díla, a soutěživost v umění podlě mě proto nedává smysl. Po dvou letech studia jsem školy nechal, jelikož mi chyběl nějaký výrazný mentor, který by mi rozšiřoval mé vnímání světa, mé schopnosti, kdo by mi naslouchal a pomohl mi najít cestu, kterou bych se sám rozhodl vydat. V důsledku mojí tvorbu ovlivňují různí lidé, prostředí a kontexty, ve kteréch se pohybuji – moji rodiče, přátelé a kolegové, ale i filozofové, politici a hlupáci, stejně jako láska nebo humor a vzdělání.

Digitální technologie a jejich pozitiva i negativa jsou součástí přechodu společnosti do nové éry vývoje. Obecně je můj postoj k nim spíše pozitivní. A platí to i z pohledu režiséra. Miluju teradek!

adam martinec

Pocházím se Slezska, od úpatí Jesenických hor. Člověka jeho původ určitě nějak ovlivní, ale myslím že je to jen malý kousek velké skládačky. Studoval jsem na průvodčího, potom na filosofa. Teď studuju režii a naši se těší až bude po všem a půjdu někam do skutečné práce. Studuju na FAMU a škola naprosto splnila moje očekávání, která jsem od ní měl. V tvorbě mě určitě ovlivnili Tomáš Klein, Jan Němec, Jasmína Blaževič a Bohdan Sláma.

Jako režisér se vždy snažím podat 100% výkon a je jedno, pokud zrovna točím autorský film nebo nějaký komerční projekt. Nedokázal bych usnout s vědomím, že jsem někde něco ošulil. Bavilo by mě točit v podstatě kdekoli a cokoli. Pro mě je hlavním cílem dobrý výsledek. Když se mi podaří vytvořit něco, co za to stojí. Taky bych ale rád tvořil výhradně s lidmi, které mám rád, nebo kterých si vážím. Můj největší úspěch je, že jsem v současnosti schopný platit si nájem vlastního bytu. Naopak na sobě ale nemám rád, když se chovám jako blbec. Jsem taky závislý na sociálních sítích a štve mě, že neustále šahám po telefonu. Pozitivně ale vnímám každý moment, kdy mi technologie usnadní život. Někdy je to jako kouzlo.

david payne

Co jsi studoval?

Vystudoval jsem archeologii pravěku a středověku na FF UK a poté hranou
režii na FAMU, obojí jen na bakalářském stupni. Ale z archeologie už
jsem všechno zapomněl! Z režie snad zatím tolik ne.

Máš nějaký cíl, kam by ses chtěl se svou tvorbou dostat?

Rád bych si natočil nějaký dobrý seriál. Sice velmi rád a pravidelně
chodím do kina, zážitek z něj považuji za nenahraditelný, ale doba přeje spíš streamovacím platformám; do kina nás už prostě tolik nechodí. A televizní formát má díky mnohem bohatší stopáži zase spoustu nevídaných možností, jak pracovat s vyprávěním. Rád bych si ale třeba taky někdy natočil hudební videoklip a naopak pracoval s formou, která od narace úplně osvobozuje.

Jaký je tvůj postoj k digitálním technologiím? V osobním životě i z
pohledu režiséra.

Narodil jsem se na sklonku roku 1993 a digitální technologie mě silně
provázejí od dětství. Jako malý kluk jsem se třeba věnoval webdesignu –
což mě sice časem opustilo, ale tenhle zájem se časem přetavil do VFX
compositingu, kterému se dnes věnuji profesně. Pro režiséra je taková
zkušenost nedocenitelná, protože vizuálním efektům je čím dál těžší se
vyhnout – a hlavně není důvod snažit se jim vyhýbat; otevírá to obrovské
možnosti. Rozhodně ale souhlasím s tím, že digitální technologie (hlavně ve
formě sociálních sítí) nás rozptylují a zkracují naši pozornost.

valeria recmanová

Narodila jsem se ve Vídni, ale od tří let jsem vyrůstala v Praze. Moje maminka je z Itálie a často jsme se stěhovali. I teď jsem spíše takový nomád s neustálou potřebou objevovat něco nového. Pocit domova si těžko dokážu spojit s konkrétním místem. Je to nějaký pocit, který si nosím s sebou. Studovala jsem ve Zlíně režii na Univerzitě Tomáše Bati a teď jsem na FAMU. Zatím točím především autorské věci, nejčastěji krátké filmy. Za svůj největší úspěch považuji to, že jsem se naučila být věcem otevřená. Snažím se chápat i pohledy lidí, kteří jsou jiní, než já.

Teď se intenzivně věnuji audiovizuální tvorbě a dlouhodobým cílem je určitě točit filmy. Vnímám ale, že k tomu mohou vést hodně různé cesty i s několika objížďkami. Mým primárním cílem je tedy využívat všechny zajímavé životní příležitosti, které se mi naskytnou.

K digitálním technologiím si držím odstup. Věřím, že všechny ty malé detaily mezilidské komunikace jako možnost se dotknout, podívat se někomu do očí jsou nezbytnou součástí našich životů a digitální komunikace nás o ně připravují. Z pohledu režiséra se k tomu všemu nedá otočit zády. Je to globální téma, které definuje naší dobu a jako tvůrce vůči tomu musím zůstat vnímavá. Je v tom něco fatálního, což je v mnoha ohledech inspirativní.

david semler

Narodil jsem se v Praze v roce 1990. Od puberty jsem se odsud snažil vypadnout do nějakého většího a rušnějšího města, nebo někam, kde bude teplo a moře, někam, kde bude tolerantnější společnost a zákony vstřícnější k menšinám. Všechna tahle místa jsem si vyzkoušel, a nakonec se stejně pokaždé s vděčností vrátil do Prahy. Postupem času jsem zjistil, že bych si měl vážit domova a kultury, ze které pocházím, a že bych se měl snaži změnit to, co mi vadí, než před tím utíkat.

Na scénáristiku na FAMU jsem nastupoval po studiích češtiny a angličtiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V prvních letech na FAMU jsem byl trochu rozladěný z rozvolněného režimu, který na škole panoval. Až s postupem času jsem si uvědomil, že k tomu, abych se něco naučil, nepotřebuji dril a přísnou ruku, ale stačí silná vnitřní motivace a touha poznávat, zdokonalovat se, naslouchat a tvořit. Jako režisér jsem se zatím věnoval výhradně své autorské tvorbě. Jako scénárista pracuju i na projektech na zakázku. Nechávám se ovlivnit každým dobrým filmem a knihou, které jsem viděl nebo přečetl. Vliv na mě měly ale i konzultace s osvícenými dramaturgy, a spolutvůrci, kteří mi pomáhali vyvíjet má díla.

Současné i budoucí technologie mě stále nepřestávají fascinovat. Uvědomuji si jejich potenciální rizika, ale se zájmem sleduju, kam nás pokrok vede. Paradoxně však jako člověk i jako tvůrce na digitální technologie tolik nespoléhám a nevyužívám ani zdaleka všechny možnosti, které se mi v současnosti nabízí. Jsem nejspokojenější, když se můžu od veškerých digitálních aparátů alespoň na chvíli odpojit a jít třeba sportovat do přírody.

insar shaken

Narodil jsem se v Kazachstánu, ale od svých čtyř let žiju v Praze. Děj mých dvou prvních celovečerních scénářů jem zasadil do prostředí stepi, kterou jsme jednou projížděli na cestě do Astany (hlavního města Kazachstánu). Jeli jsme deset hodin úplnou prázdnotou a chtěl jsem ten pocit nějak předat. Po studiích politologie a práv jsem nakonec skončil na scenáristice a dramaturgii na FAMU, kde teď dokončuji magisterské studium. Na škole mi chybí větší důraz na dramaturgii a řemeslo. Kromě školy na mě vliv i spousta různých tvůrců. Vždycky je to někdo jiný, ale nejvíc asi po všech stránkách obdivuju Paula Thomase Andersona. Za největší osobní úspěch vnímám, že se poslední dobou začínám mít rád. Největší průšvih je, že mi to tak dlouho trvalo. Rád bych svůj příští film viděl v nějakém kině pod širým nebem někde u vody. Mám slabost pro horké letní večery.

Digitální technologie jsou trochu rafinovanější televize. Člověk u toho může strávit strašně moc času, který mu nikdo nevrátí. Nejhorší je, že někdo takhle sice tráví třeba čtyři hodiny denně, ale když to sečteme, tak při délce osmdesáti let života to dělá deset let času stráveného u obrazovky, což je šílené. Z pohledu režiséra si myslím, že teď mají filmaři mnohem těžší pozici k udržení divákovy pozornosti. Dnes člověk raději vypne u Instagramu, než aby si pustil nějaký náročný film. Sám se u některých filmů přistihnu, že mám nutkání zkontrolovat telefon, abych zjistil co se děje, místo toho abych se soustředil na děj.

petr vlček

Narodil jsem se v Praze na podzim roku 1998. Praha je pro mě první a nejsilnější kontakt s kulturou. Někdo před hlukem a uspěchaností města utíká. Já sám jsem se do toho zamiloval a našel v tom největším shonu svůj vlastní klid. Je to taková symbióza. Město žije kolem mě a já v něm. Doufám, že mu časem vrátím alespoň část toho, co dalo mně.

V mojí tvorbě mě zásadně ovlivnila videopůjčovna, kam jsem chodil s rodiči pro filmy. Jako úspěch vidím to, že zatím můžu studovat a dělat to, co mě nejvíce baví a naplňuje. Zpětně trochu lituju, že jsem ztrácel čas na věcech, které mě nenaplňovali. Člověk se prostě bojí říct na některé nabídky „ne". Moji rodiče jsou umělci. Proto vím, že uživit se pouze vlastní tvorbou není nijak lehké a k tomu se musím neustále rozhodovat mezi tím, co by chtěl dělat, a co dělat musím. Rád bych v budoucnu dosáhl větší osobní a profesní svobody. Můj cíl je natáčet, být soběstačný a dělat projekty ve kterých vidím smysl.

Digitální technologie vnímám pozitivně, ale snažím se k nim přistupovat obezřetně a s respektem. Technologie nejsou něco, o čem v současné době můžeme rozhodovat, zda to chceme nebo nechceme. Prostupují každou oblastí našeho života a reflektují to dobré i špatné z nás. Strach z technologií pramení z nás samých. Bojíme se, že by se začali chovat stejně jako my. Stroj ale není schopen konání dobra ani zla. To umí pouze člověk.

young and grown

Young Academy vyrostla ze soutěže Young Directors. Během let se měnilo téma, partneři i formát. Ale jedno zůstalo – množství talentovaných tvůrců, kteří se každý rok hlásí.

V roce 2017 začala naše spolupráce s Art Directors Club, jenž do soutěže přinesl námět reklamního spotu a porota se soustředila na režijní přístup. Mezi třemi finalisty se umístil také Pavel Soukup, později známý jako laureát Emmy Awards za seriál #martyisdead.

Od roku 2018 se téma Young Directors obrací k aktuálním společenským problémům. Pro téma „Reklama potřebuje více žen!“ přišel každý režisér se svým vlastním příběhem. Když si Veronika Jelšíková odnášela hlavní cenu, studovala ještě produkci na FAMU. Nyní už pracuje jako režisérka a producentka v mezinárodní společnosti Stink.

V roce 2019 jsme s Nadací Terezy Maxové otevřeli citlivou otázku šancí dětí z dětských domovů na dobrý život. Pět účastníků postoupilo do druhého kola, ve kterém pracovali na animatiku svého spotu. Talentů a nápadů bylo hodně, ale realizovat jsme mohli jen jeden. Vítězem se nakonec stala režisérka Jay Walker.

A pak přišel covid-19. Karantény jsme si krátili hledáním nových cest a partnerů, které stejně jako nás zajímá vzdělávání v reklamě a její kvalita. Tak vznikla Young Academy. Soutěž Young Directors jsme změnili na Directors Workshop, založený na principech partnerské spolupráce mezi brandem a filmem.

workshop 2019
Vstup mladých lidí z dětských domovů
do života a zaměstnání.

workshop 2019

Mnoho mladých dospělých se probíjí životem bez záchranné sítě milující rodiny. Jakým útrapám a výzvám čelí, když opouštějí dětské domovy na prahu dospělosti? V roce 2019 jsme se spojili s Nadací Terezy Maxové, abychom rozproudili debatu o diskriminaci, nedostatku důvěry a osamělosti, které prostupují životy těchto zranitelných členů naší společnosti. Patnáct režisérů dostalo možnost rozpracovat své scénáře na workshopu. K realizaci byl vybrán spot pražské režisérky Jay Walker. V 60vteřinové reklamě sledujeme každodenní zápasy mladé dívky šikanované a přehlížené jejími vrstevníky.

partner
Nadace Terezy Maxové

mentoři
Klára Králíčková
Marek Partyš
Martin Přikryl
Tereza Svěráková
Filip Malásek

finalnistka
Jay Walker

shortlist
Bao-bab
Terézia Halamová
Prokop Jelínek
Jakub Jirásek
Filip Knoll
Adam Kořínek
Amálie Kovářová
Adam Martinec
Jan-Karel Pavlík
Adam Koloman Rybanský
Hannah Saleh
Petr Simon
Jana Smokoňová
Šimon Štefanides

Děkujeme všem za skvělou práci!

reklama od Jay Walker

na place

1/5

finalisté a tereza maxová

1/2

pitch day

1/7

brief day

1/2

workshop 2018
Reklama potřebuje více žen!

workshop 2018

Skleněný strop vrhá stín na jejich profesní dráhu a výplatní páska je výrazně tenčí než u jejich mužských protějšků. Napříč profesemi se ženy potýkají s mnoha překážkami a boj o rovnoprávnou společnost teprve začíná. V roce 2018 nasedli Young Directors na ducha doby a ve spolupráci s Art Directors Clubem řekli jasně: Reklama potřebuje více žen. Workshopu se zúčastnilo devět režisérů a k realizaci byli vybráni tři: Matyáš Fára, Tereza Vejvodová a Veronika Jelšíková. Poslední jmenovaná získala hlavní cenu a její reklama měla premiéru na výročním udílení cen ADC Creative Awards v Praze.

partner
APA

mentoři
Petra Ondřejková
Tomáš Otradovec
Klára Palmer
David Suda
Jitka Bret Srbová
Julie Žáčková

finalisté
Veronika Jelšíková
Matyáš Fára
Tereza Vejvodová

shortlist
Oliver Beaujard
Martina Buchelová
Lucie Gukkertová
Emília Ondriášová
Luboš Rezler
Tereza Vejvodová
Kilián Vrátník

Děkujeme všem za skvělou práci!

reklama od Veroniky Jelšíkové

reklama od Matyáše Fáray

reklama od Terezy Vejvodové

na place Veronika Jelšíková

1/5

na place Matyáš Fára

1/5

na place Tereza Vejvodová

1/6

mentoři

workshop

1/7

workshop 2017
ADC Elixír

workshop 2017

Účastníci prvního ročníku Young Directors byli postaveni před zapeklitou výzvu: propagovat samotný reklamní průmysl formou reklamy na elixír na růst vlasů. Finalisté přinesli tři svérázné pohledy na rozdíl mezi vnitřní a vnější krásou.

partner
ADC

finalisté
Radim Vaňous
Pavel Soukup
Daniel Konopáč

reklama od Radima Vaňouse

reklama od Pavela Soukupa

reklama od Daniela Konopáče

english